Geologická stezka zajímavostí G 048.
Sponzorem stezky je (třeba právě Vy)
Patronem stezky je (viz soutěž)
Hledáme sponzora této stezky, viz odkaz zde nahoře.
Bezpečnostní a další důležité informace o tomto webu.
Na této "Geostezce" najdete minerály, různé "kameny", skály a vše, co s mineralogií a geologií souvisí, všelijaké zajímavosti + posvátná a mystická místa, trošku ezoteriky, atd.
Kamenické značky a znamení
Na horním snímku je kamenická značka z Karlova mostu v Praze, kde za 45 let jeho stavby se tam vystřídaly desítky kameníků.
Kamenické značky, zvané merky jsou značky, vytesané do stavebních kamenů, které ve starověku označovaly kameny tak, aby podle nich mohly být stavby sestaveny do konečné podoby.
Kamenické značky se ale postupem času změnily v kamenická znamení, která od středověku už také určovala konkrétního kameníka, který kámen opracoval. Podle tehdejších cechovních pravidel byl každému kameníku, který takzvaně dostal za vyučenou, přisouzen čestný znak, kterým mohl označovat svoji práci, který ale nesměl samovolně měnit, k čemuž ho zavazoval slavnostní cechovní slib. Teprve, když se stal tovaryš mistrem, mohl svoje znamení změnit.
Také udílení práva užívati znamení se dělo s jistými, přesně předepsanými slavnostními obřady. Kdo se dopustil nějakého nečestného skutku, ten znamení pozbyl, kdo si ho ještě nezasloužil a na kámen je již vytesal, byl potrestán peněžitě, kdo si znamení koupil, nesměl potom vychovávat učedníky apod.
Učedník "dostavší za vyučenou" obdržel znamení složené z přímek pravoúhelně se protínajících, u tovaryšů se přímky protínaly, nebo alespoň jedna z nich vedla šikmo. Mistři pak měli znamení složená z přímek a z částí kruhů, vrchní mistr, nebo tvůrce některého uceleného díla, pak směl mít ve znamení i kruh.
Kamenická znamení užívali při svých stavbách již starověcí Řekové a Římané, ti je dělávali až 30 cm veliká, později, v době románské, gotické a renesanční bývala stále menší a menší, až byla jen asi 1,5 cm "vysoká" a jen výjimečně se na některých světských stavbách z doby románské vyskytují v rozměrech větších. Tato znamení měla zprvu ten účel, že se podle nich rozlišovala a platila práce, až později se stala jakýmsi znakem jednotlivých kamenických dílen.
Za římského rozkvětu, zdá se, že znamení také sloužila jedině ke kontrole, od koho byla práce provedena, protože se objevují jen tam, kde od různých dělníků nebo mistrů byla vykonána práce stejného druhu. Na římských památkách ušlechtilejšího tvaru a účelu se nevyskytují vůbec, také tam, kde stavby byly později prováděny výhradně mnichy, znamení chybí úplně.
Nejvíce se kamenická znamení užívala v době středověku, kdy světští stavitelé a umělci spolu vytvářeli nejen různé spolky ke vzájemnému se vzdělávání a podpoře (neboli cechy, bratrstva), nýbrž čelnější z nich shromažďovali okolo sebe také nadané učně a tovaryše, vytvářejíce tak zvláštní dílny či školy, (něm. Bauhütten), které měly dokonce vliv na široké okolí.
Tvar všech znamení byl čistě geometrický, nebo figurální, někdy to byla písmena, monogrammy, nebo značky nástrojů či jiných předmětů. U budov chrámových bývají tato znamení mnohem pečlivěji provedena, než u staveb světských, a když stavby byly později omítány, byla znamení zarýsována i do omítky, nebo vylisována i na cihly, aby stále zústavala patrná.
Každé znamení vznikalo podle určitého klíče, jenž býval výhradním majetkem té které školy. Majitel znamení je musel bez nesnází do klíče vložit a jeho význam "číst", to jest vysvětlit celou symboliku. Tuto znalost musel prokázat každý cestující tovaryš dříve, než byl do nějakého cizího společenství přijat, čímž měl doložit, že řemeslu, nebo umění svému, se řádně vyučil a že své znamení nabyl způsobem právoplatným.
Vnější ráz znamení byl celkem jednotný, bylo nejčastěji do kamene vtesáno a jen zřídka se stávalo, že bylo vypouklé ven. V době románské a gotické mohla být tato znamení složena z přímek i křivek, za renesance a baroka bylo pravidlem, že znamení sestávalo jen z přímek a pouze znamení mistrů v sobě smělo obsahovat nějakou křivku.
Na dolním snímku je kamenická značka z kostela sv. Kříže v Doubravníku.
Z domácích gotických umělců se nám např. zachovala následující jména: Mistr Jan, čili Hanuš (1480), mistr Matiáš Rejsek z Prostějova (1475 – 1528), bratří Petr a Jan z Prachatic, mistr Staněk, mistr Vít Hedvábný, z cizích umělců francouzští mistři Vilém a Matiáš z Arrasu. Každý z těchto mistrů samozřejmě měl své zvláštní znamení, např. Matiáš z Arrasu užíval trojúhelník a kružítko.
Pojďme od literatury faktu k něčemu "ostřejšímu", nejenom učením živ je člověk...
Tajemný levínský kocour
V obci Levín, kterýžto výraz je spíše znám hledačům podkrkonošských polodrahokamů, ale zde se jedná o Levín v Českém Středohoří, asi 6 kilometrů severozápadně od Úštěku, se za oltářem kostela nachází tajemná kamenná deska.
Levín prý mají už dost dlouho v zorném poli záhadologové, které přitahuje především zdejší pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže. Pokud byste měli příležitost a nahlédli za jeho hlavní oltář, zíral by tam na Vás ze zdi tzv. Levínský kocour, což je nevelká kamenná deska s reliéfem zvířete, které by na první pohled mohlo být čímkoliv, jen kocourem velice těžko...
Okolo něj jsou roztroušena nečitelná písmena, o jejichž významu se vede dlouholetý spor. V 19. století viděli někteří badatelé v "kocourovi" vyobrazení slovanského boha, nebo čerta, jiní zase naopak beránka božího, což je názorový rozptyl vskutku obdivuhodný ☺. Písmena byla postupně považována za keltská, germánská, řecká, nebo i za cyrilici, ale mohlo právě jít i jen o jednoduché kamenické značky...
Dnes se nejčastěji uvádí, že Levínský kocour je ve skutečnosti lvice z 2. poloviny 13. století. Kamenná deska by mohla být rodovým znakem jednoho z majitelů zdejšího, dnes už dávno zaniklého, hradu. Tajemné znaky na desce dosud nikdo se stoprocentní jistotou nepřečetl.
Tak kdo si na to troufne?
Externí odkazy:
Zdroje:
www.leccos.com
+
www.radio.cz
+
www.doubravnik.cz
+
www.rozhlas.cz
>>> Část informací z webu ČRo Sever, článek "Levín: Upírská historie a tajemný kocour“.
Stránka G 047 .......... Na začátek této stránky .......... Stránka G 049