Mineralogický klub

při DK v Mladé Boleslavi. Netradiční, ale seriózní :-)

Netradiční Mineralogicko-geologická stezka zajímavostí

Geologická stezka zajímavostí G 051.

Sponzorem stezky je (třeba právě Vy)

Patronem stezky je (viz soutěž)

Hledáme sponzora této stezky, viz odkaz zde nahoře.

Bezpečnostní a další důležité informace o tomto webu.

Na této "Geostezce" najdete minerály, různé "kameny", skály a vše, co s mineralogií a geologií souvisí, všelijaké zajímavosti + posvátná a mystická místa, trošku ezoteriky, atd.


Fialkový kámen


Fialová kvítka na keři z Maroka

Fotografii nemám, ale ilustrační snímek ukazuje, jaká hezká kvítka rostou v Maroku...


Fialkový kámen

Pokud jde o fialkový kámen, tak to mám pro Vás velice potěšující informaci, protože ho lze nalézt třeba v Krkonoších! Některé kameny v našich českých horách totiž bývají pokryté červenavě-hnědým porostem vláknité řasy, která se jmenuje Trentepohlia iolithus a tyto kameny prý za vlhka lehounce voní po fialkách.

Jéééé, to musí být móóóc hezké... Já když byl v Krkonoších na nějké tůře a odběhl jsem z cesty někam mezi okolní balvany, tak jsem sice cítil ledacos, ale jako vůně fialek mi to nepřipadalo .

Fialkové kameny měly být "zaručeně" sbírány na Violiku, což je nápadný skalní výchoz poblíž Sněžných jam. Jeden z výkladů o původu názvu těchto skalisek je spojován, avšak neprávem, s údajně "fialkovou vůní" těchto skalních bloků.

Zmíněná řasa tady však neroste, neboť obrůstá povrch obnažených a omšelých balvanů v ledovcových morénách a v korytech horských potoků a řek. Zaručeně pravé kameny z Violíku, oblíbený obchodní artikl, tak byly nejspíše sebrány kdekoliv v Krkonoších a jejich vůni obstarala vonná esence.


Fialkový kámen podpořil rozvoj turistiky v Krkonoších

Od poloviny 19. století nastal v Krkonoších postupný úpadek toho, čemu se velice vzletně (a odborně) říká budní hospodářství, navíc stále vzrůstal počet návštěvníků hor, což pak koncem 19. století vedlo k vytvoření předpokladů pro počátek rozvoje zdejšího cestovního ruchu.

Majitelé bud, budaři našli v turistickém ruchu nový způsob obživy, svoje staré pastevecké boudy přestavěli v pohostinství s celoročním provozem, u cílů cest poutníků, turistů a všech ostatních návštěvníků hor se začaly stavět boudy nové (např. na Sněžce, nedaleko pramene Labe atd.).

V nich horalé nabídli turistům prosté ubytování, občerstvení, domácí mléčné výrobky, ale i první upomínkové předměty a suvenýry, přičemž k nejoblíbenějším patřily krabičky z klečového dřeva, které uvnitř právě ukrývaly voňavý fialkový kámen. Z tohoto dřeva vyráběli horalé i figurky ducha hor „Krakonoše“, hračky, košíčky apod.

Horské boudy přijímaly stále větší počty turistů, "vodiči" provázeli návštěvníky horami, "nosiči" na krosnách vynášeli potraviny, vodu, ale i zámožné návštěvníky až na vrchol Sněžky, potulní flašinetáři a harfenice zvesela vyhrávali podél horských cest a kolem nich zaujali svá místa i prodavači "fialkového kamene".




Externí odkazy:

Zdroje: www.leccos.com + www.cs.wikipedia.org + www.martinicevkrk.cz

www.freiheit.cz + www.apalucha.com + www.luzicke-hory.cz + www.vrchlabsko.info



Stránka G 050 .......... Na začátek této stránky .......... Stránka G 052


Důležité informace:

Nabídka:

Speciální informace:

Na zemi a pod Zemí:

Mezi nebem a Zemí:

Doporučujeme:

Výměna odkazů:

............................... zc.tsop@bm-oegnim   ...............................
Napsat


Copyright © Všechna práva vyhrazena. Pravidla použití fotografií a textů.