Geologická stezka zajímavostí G 053.
Sponzorem stezky je (třeba právě Vy)
Patronem stezky je (viz soutěž)
Hledáme sponzora této stezky, viz odkaz zde nahoře.
Bezpečnostní a další důležité informace o tomto webu.
Na této "Geostezce" najdete minerály, různé "kameny", skály a vše, co s mineralogií a geologií souvisí, všelijaké zajímavosti + posvátná a mystická místa, trošku ezoteriky, atd.
Travertinový "Bavlněný hrad" - Pamukkale, Turecko
Autor úvodní fotografie:
Antoine Taveneaux
- licence
Creative Commons
Autor fotografie detailu krápníků z horního obrázku (těsně pod rozvalinami):
Tatyana
- licence
Creative Commons
V počáteční fázi si dovoluji jen citovat pár odstavců z webu wikipedia.org :
Pamukkale (česky bavlněný hrad) je jednou z největších turistických atrakcí v Turecku. Svah pokrytý sněhově bílým travertinem skutečně vzhledem připomíná kopec nebo hrad bavlny. Rozloha bílého „hradu“ je 2 700 metrů na šířku a 160 metrů na výšku. Areál se nachází v jihozápadní části země nedaleko města Denizli.
Místo Pamukkale je oblast tektonického zlomu, kde na povrch vytékají minerální prameny bohaté na vápník. Z minerální vody stékající po skále vznikají usazeniny - travertin. Tak vznikaly v průběhu mnoha tisíc let působivé terasy, kaskády a jezírka. A nepřestaly vznikat doposud, protože pramen je stále aktivní.
O pramen se lidé zajímali už v antických dobách a zhruba 250 let př. n. l. zde bylo založeno lázeňské město Hierapolis. Pozůstatky města se nacházejí přímo nad travertinovými kaskádami. Pamukkale je spolu s Hierapolí zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.
Travertin vzniká vysrážením minerálů ze silně mineralizovaných pramenů, obsahujících CO2 a rozpuštěný hydrogen uhličitan vápenatý. Po vývěru pramene uniká značná část tohoto CO2 do vzduchu (nebo je odebírána rostlinami), hydrogen uhličitan přestává být v roztoku stabilní a přechází na klasický CaCO3, který se postupně usazuje a vznikají tzv. travertinové kupy.
Ty se zvětšují tak dlouho, dokud pramen nepřestane vyvěrat, takže jejich velikost může být od několika málo metrů, až do několika set metrů, jako tomu je v Pamukkale. Tyto prameny se nazývají sintrové prameny, protože travertin se též někdy nazývá sintr, nebo také, více vzletněji, „rostoucí kámen“.
V Turecku je ovšem uplatňováno tzv. turecké hospodářství, takže snaha o co nejvyšší počet návštěvníků zde např. vedla k postavení hotelového komplexu v horní části tohoto skvostu, což jim ale UNESCO prý zatrhlo a hotely se zase musely zbourat...☺ I tak prý tam je ale betonu možná už i více, jak travertinu, který se zde usazuje již cca 15 000 let... Ach jo, nevíte někdo, jak se řekne turecky Kocourkov?☺
Travertinové terasy jsou totiž svým způsobem živoucí organismus a usazování travertinu probíhá pod určitými zákonitostmi. Terasy třeba nejsou neustále naplněny vodou, i když podle většiny fotografií to tak vydadá - termální voda se napouští plánovitě. Když voda protéká terasami nad určitou časovou mez, začíná na nich růst mech a také dochází k jejich nadměrnému znečišťování, a tudíž se občas nechávají vyschnout...
Pokud ale jsou naopak bez vody moc dlouho, travertin začne šednout a ztrácet na kvalitě... To já, když jsem dlouho bez vody, tak také ztrácím na kvalitě ☺, ale kdo již nějaký ten křížek máte, nezoufejte, kdo prý se v té travertinové vodě vykoupe, podle pověsti omládne a zkrásní, tak houby zle ☺.
Egerszalók, Maďarsko
Podobné místo je popisováno na webu ingema.net a nutno uznat, že podobnost opravdu není jen náhodná. Cituji:
Nádherné sintrové kaskády najdete například jen 8 km východně od maďarského Egeru u malé vesničky Egerszalók. Vydatný termální pramen je rozváděn po svahu a vytváří tu atraktivní pahorek z minerálních usazenin. V roce 2007-2008 tu byly v jeho sousedství vybudovány velké lázně, které už teď přitahují spoustu návštěvníků.
Pahorek travertinu, díky kterému se zdejším lázním říká maďarské Pamukkale, se stal impulzem k tomu, že s tímto tureckým městem prý má Egerszalók družební kontakty... Přátele přírody ovšem musím upozornit, že lázeňská lehátka a bazény s blankytně modrou vodou se nalézají jen pár metrů od travertinových kaskád, takže s moc velkou romantikou zde nepočítejte, i když to, co zde vytvořila příroda, naopak za pohled stojí.
Sněhobílý kopec skýtá pro návštěvníky jisté nebezpečí v tom, že vyvěrající pramen má teplotu cca 68°C a na dlouhé "koupání" to tedy určitě není. Kdo se chce koupat, musí holt do některého z bazénů, kde voda, po svém putování krajinou, má již přijatelnou teplotu.
Tento pramen, nalézající se v hloubce 410 metrů, byl objeven při těžbě ropy v roce 1961, r. 1992 pak byla jeho voda prohlášena za léčivou. Léčí se zde hlavně obtíže pohybového aparátu a roztroušená skleróza.
Pro srovnání, jak to tam vypadalo dříve, je možné se podívat na web www.voltek.cz (kde ale bohužel fotografie není datována) a drobné odlišnosti mezi snímky jistě objevíte ☺:
Bešeňová, Slovensko
Podobné travertinové usazeniny se nalézají v lázních Bešeňová na Slovensku. Ty jsou význačné především proto, že jsem tam za mlada osobně byl a chvilku i v termální vodě bazénu se povaloval, ale zejména krajinou se toulaje, po travertinových "skalkách" bujaře hopsaje, což už si ale asi těžko, vzhledem ke stavu organismu, někdy zopáknu... ☺.
Kousek za obcí, tehdy uprostřed létem vyprahlé vegetace, pamatuji opuštěné lomy (kde se dříve hojně těžil tzv. zlatý travertin, sloužící pro výrobu dekoračních předmětů) a několik míst, kde mezi silně uschlou vegetací vykukovaly malé, žluto-okrově-nazrzlé, až docela pestrobarevné, travertinové výchozy a kaskády.
Ty se těm dvěma předchozím sice atraktivitou zdaleka nemohly rovnat, ale zdejší travertin má zase tu zvláštnost, že díky přítomnosti hořčíku, síry a železa je krásně "mourovaný", což je možné posoudit např. na obložení "Paláce národů" v Ženevě. Běžně se pórovitý travertin na vnější obložení budov nepoužívá, protože se do jeho pórů usazuje prach a jiné nečistoty ze vzduchu a jeho krása časem mizí, ale vidíte, co dělá výjimečnost...
Tato lokalita (na mapě hledejte Ružomberok a obec je 2 km západně od Liptovské Mary) byla prohlášena jako národní přírodní památka - ostatně, na webu www.mistopis.eu se píše. Cituji:
Skupina travertinových (pramenitových) kup severně od Bešeňové, vzniklých na zlomovém pásmu, oddělujícím Chočské vrchy od Liptovské kotliny. Celá lokalita se skládá ze čtyř izolovaných částí. Nejzajímavější je živá pestrobarevná travertinová kupa s několika vývěry minerálních vod bezprostředně nad železniční tratí Žilina – Poprad, zvaná Červená terasa. Severněji několik travertinových lůmků, zvaných Baňa, v nichž se až do 60. let 20. stol. těžil tzv. zlatý bešeňovský (liptovský) travertin, vyvážený do řady zemí Evropy, a dominantní skalní suk Kaplnka s křížem (krásný výhled). Třetí část – Biela terasa (též Skala pod Hájom) - východně od předešlých nad silnicí z Bešeňové do Potoka má spíše charakter stepní stráně s několika skalními výchozy a jedním aktivním pramenem minerálních vod. Jako čtvrtá část je uváděna drobná travertinová kupa s jezírkem v severním sousedství bešeňovského thermalparku, zvaná Bazén (Na pasenku, Močiare), tu se mi však nepovedlo v terénu lokalizovat.
Bešeňovské travertiny jsou (zejména rozmanitostí svých forem) jednou z nejvýznamnějších lokalit tohoto typu, s bohatou květenou vázanou na minerální vývěry (včetně slanomilné – jitrocel přímořský, bařička přímořská…). Pokusy o ochranu lokality již od 30. let 20. stol. Od roku 1951 chráněny jako přírodní rezervace Travertinové pole (dnes přírodní památka Bešeňovské travertiny). Hydrologické poměry narušeny výstavbou přeložky železniční trati a zejména hluboké vrty po potřeby bešeňovského thermalparku. V terénu velmi špatně označeny, bez jakýchkoli informací.
Jako přírodní rezervace bylo vyhlášeno další podobné místo, a to Sliačské travertiny (Mofetový prameň). Travertiny se na Slovensku nalézají ale také na dalších místech: celý z travertinu je kopec Drevenik nedaleko Spišského hradu, na travertinové kopě stojí i samotný Spišský hrad... Takových lokalit jsou tam ale možná až desítky.
Externí odkazy:
Zdroj informací:
www.turecko.org
Pokochat se lze i tady:
www.quido.cz
Zdroj informací a foto pro lokalitu Egerszalók:
www.ingema.net
Zdroj fotografie z lázní Egerszalók:
www.travel2002.cz
Zdroj historické fotografie lokality Egerszalók:
www.voltek.cz
Zdroj informací k lokalitě Egerszalók a fotky z r. 2009:
kubikova.blog.denik.cz
Zdroj informací k lázním Bešeňová:
www.besenova.sk
Zdroj fotografie travertinu z lázní Bešeňová:
www.mistopis.eu
Stránka G 052 .......... Na začátek této stránky .......... Stránka G 054