Geologická stezka zajímavostí G 093.
Sponzorem stezky je (třeba právě Vy)
Patronem stezky je (viz soutěž)
Hledáme sponzora této stezky, viz odkaz zde nahoře.
Bezpečnostní a další důležité informace o tomto webu.
Na této "Geostezce" najdete minerály, různé "kameny", skály a vše, co s mineralogií a geologií souvisí, všelijaké zajímavosti + posvátná a mystická místa, trošku ezoteriky, atd.
Skalní dóm, Jerusalem, Israel
Skalní dóm... Posvátné místo hned pro tři náboženství: judaismus, křesťanství a islám. Dále uváděné základní údaje jsou čerpány zejména z Wikipedie a většinou uvádím jen české překlady názvů staveb. Kdo má zájem, může si větší detaily přečíst sám, odkaz je dole pod textem (Úvodní foto: Public domain).
Nejprve uvedu pár údajů, které zjednoduší představu o poloze Skalního dómu. Židé a křesťané celou plošinu nazývají Chrámová hora, pro muslimy to je Vznešená svatyně, někdy zvaná též hora Moriah. Na spodním obrázku je uprostřed této plošiny zvýrazněn Skalní dóm, při dolním kraji pak je označena mešita al Aksá (podle islámského zákona je ovšem celá oblast Vznešené svatyně prý považována za mešitu al-Aksá).
Levý okraj náčrtku (Public domain) tvoří, zhruba mezi oběma objekty, zvýrazněná Západní zeď Šalomounova chrámu, někdy též nazývaná Zeď nářků. Ta vykukuje na následujícím obrázku dole pod zlatou kopulí Skalního dómu, její pravou spodní část zakrývá dřevěná krytá konstrukce novodobého chodníku (Foto: Public domain).
Na snímku hned pod ním je vlastní Zeď nářků zblízka. Vlevo se modlí muži, vpravo je část, vyhrazená pro ženy. Do škvír mezi kameny zasouvají věřící papírky s textem slibů a modliteb. Jméno zdi má vztah k dlouhodobému exilu Židů, kdy Římané jim v návratu bránili úplně a Byzantinci jim to povolovali pouze 1x ročně, v den výročí zničení jejich chrámu legionáři římského císaře Tita.
Tenhle dlouhodobý zvyk se tak pro Židy stal symbolem naděje návratu z vyhnanství po celém světě, protože o mnoho lépe na tom nebyli ani v novodobých dějinách, a teprve tzv. Šestidenní válka roku 1967 jim umožnila se u Zdi nářků modlit relativně svobodně a bez obav. Bohužel, ale pod dozorem samopalů, jak jsem to zde sám osobně zažil.
Křesťané Chrámovou horu uctívají proto, že věří, že v době, kdy území ještě bylo pod nadvládou Byzantské říše, zde nechal postavit císař Konstantin Veliký kostelík, pojmenovaný Chrám sv. Cyrila a sv. Jana, který byl o něco později rozšířený a dostal nové jméno, Chrám Svaté moudrosti.
Císař Konstantin dostal přívlastek "veliký" právě od křesťanů, protože v roce 313 vydal tzv. Edikt milánský, kterým ukončil dosavadní pronásledování křesťanů a zaručil náboženskou svobodu a klidnější život všem obyvatelům římské říše.
Podle židovské tradice byl na skále uprostřed tohoto chrámu připraven Abrahám obětovat svého syna Izáka, což měla být zkouška jeho oddanosti Bohu a na tom samém místě si později nechal postavit chrám král Šalomoun...
Tato posvátná skála je považována rovněž za místo, kde byla uložena Archa úmluvy, když zde byl tzv. První chrám, za éry, kdy ho nahradil Druhý chrám, tak se místo stalo ústřední svatyní Chrámu, tzv. Nejsvětější svatyně.
Rabínská legenda také popisuje, že Skála je vlastně základní kámen celého světa, protože je přesně v jeho středu - odtud také pramení jeho další jméno Even ha-štija = Základní kámen.
Nutno ale poznamenat, že jen maličký kousek odsud, v chrámu Božího hrobu , je jedna z kopulí nazvána Omphalos, což v překladu z řečtiny znamená pupek - podle křesťanské tradice je zase ona považována za pupek světa.
Pro muslimy je Skála posvátná svým spojením s prorokem Muhammedem, protože muslimové věří, že Skála uprostřed té stavby je ta, ze které se vznesl Muhammed, když vystoupal na Noční cestu do nebe, doprovázený archandělem Gabrielem.
Nejposvátnější je pro muslimy Velká mešita v Mekce (a chrám, zvaný Kaaba, na jejím nádvoří), hned za ní následuje, co do významu, mešita v Medíně a na třetím místě prý je mešita al-Aksá v Jeruzalémě. Existují ale také další podobná posvátná místa, jako třeba městečko Múlaj Idris v Maroku.
Z uvedených skutečností je samozřejmě zcela pochopitelné, že určit, na čí straně je "právo", není vůbec jednoduché, a proto na těchto stránkách ani nějaké závěry, nebo stanoviska, ani neočekávejte, dále bude popisována pouze posvátná Skála a islámská stavba, zvaná Skalní Dóm, která ji zastřešuje.
Skálu i stavbu nad ní ukazují následující historické snímky: (2x foto: Public domain):
V letech 687 až 691 nechal chalífa Abd al-Malik v Jeruzalémě postavit islámský chrám, zvaný Skalní Dóm, muslimy nazývaný Masdžid Qubbat as-Sachra. Skalní dóm není mešita, ale svatyně, vybudovaná nad posvátnou skálou.
Velice často, a to i v současné době, bývá nesprávně označován jako Omarova mešita, ta se ale nalézá vedle Chrámu Božího hrobu (proti jižnímu dvoru Baziliky Svatého hrobu). Údajně ji tam totiž nechal postavit chalífa Umar.
Potřeboval získat na Chrámové hoře místo pro modlitby muslimů, které nijak nesouvisí se sousedními křesťanskými, či židovskými chrámy, a tak nechal r. 630 vyčistit plochu na jih od posvátné Skály, sloužící do té doby jako smetiště, aby se zde mešita dala vybudovat.
Vykopal prý z nánosů hlíny také tzv. Základní kámen, neboli Skálu, ale nestavěl nad ní žádnou stavbu. Tento prostor tedy zůstal beze stavby, pouze s vykukující skálou, až do časů chalífy Abd al-Malik ibn Marwana. Ten na předem vyčištěné ploše jižně od posvátné Skály započal stavět mešitu v r. 685, dokončena pak byla cca v r. 691. Zde vpravo je vchod do ní...
Po dokončení stavby, když ji chalífa Abd al-Malik porovnával se vznešeností Chrámu Božího hrobu, chtěl, aby tato stavba muslimská s ní byla srovnatelná, a proto ještě dal postavit nad Skálou muslimský chrám, ve tvaru osmiúhelníku, neboli tzv. Skalní dóm. Kopule se zdvihá 20 metrů nad Skálou, načež stoupá k vrcholu, končícímu více než 30 metrů nad ní.
V letech 709 – 715, chalífa Umajad al-Wálid (syn Abd al-Malika), ještě nechal mešitu upravit a zvětšit a nazval ji „Al-masdžid al-Aksá“ (Nejvzdálenější mešita). Masdžid al-Aksá je jedním z nejposvátnějších míst islámu, protože je podle muslimů místem, kde Abrahám, považovaný za praotce všech tzv. abrahamovských náboženství (judaismus, křesťanství, islám), uzavřel smlouvu s Bohem a vyučoval zde víru v jediného Boha.
Skalní dóm, spolu s mešitou Al Aksá, se tak staly prvním velkým náboženským komplexem budov v islámském světě, více méně šlo o předchůdce stavby Velké mešity v Mekce. Nabízím Vám i novodobý pohled na Skalní Dóm, a to cca z doby, kdy jsem ho sám navštívil:
Během křižáckých tažení dostali Skalní dóm do správy Augustiniáni a ti ho přeměnili na kostel. Mešita Al-Aksa se stala roku 1104 královským palácem krále Balduina I. Templářští rytíři, věříce, že Skalní dóm leží v místě, kde stál původní Šalamonův chrám, si mešitu al-Aksá, přiléhající k Dómu, zvolili za své sídlo, což se nezměnilo po celé 12. století: říkali mu „Templum Domini“ (Chrám Páně).
Kolem r. 1119 potom další král Jeruzaléma, Balduin II., přidělil prostory v jednom křídle mešity další skupině rytířů, kteří si podle názvu této stavby začali říkat Templáři (Templum = Templars). Templáři tuto budovu používali jako své hlavní sídlo až do 2. října r. 1187, kdy sultán Saladin opět převzal moc nad městem.
Skalní dóm i mešita Al-Aksá byly opět vysvěceny coby muslimské svatyně, křesťanský kříž na vrcholu kopule zaměnil zlatý půlměsíc. Saladinův synovec al Malik al-Mu'azzam Isa pak uskutečnil další rekonstrukce na ploše Chrámové hory a přidal také nový portál k mešitě Al-Aksá. V následujících staletích byly tyto prostory vždy středem zájmu sultánů, byly hojně využívány, renovovány, nebo přestavovány.
11. července r. 1927 ale byla kopule velmi poničena zemětřesením a veškeré předcházející úpravy a opravy přišly vniveč. Teprve roce 1955 započala Jordánská vláda s opravami, za vydatné pomoci fondů Arabské vlády a Turecka. V r. 1960 byla kopule pokryta odolnou hliníkovou a bronzovou slitinou, vyrobenou v Itálii, celková rekonstrukce pak byla dokončena roku 1964. Pod Jordánskou vládou nesměli Židé sem do Starého Města vstupovat.
v roce 1967, po vítězství v tzv. šestidenní válce, Izrael převzal nad Dómem kontrolu. Pár hodin potom, co izraelská vlajka zavlála nad kopulí Skalního dómu, na znamení konce šestidenní války, Izraelci splnili rozkaz generála Moše Dajana a svěřili správu Chrámové hory do rukou muslimské rady (Waqf), a to proto, „ aby se udržel mír“.
A tak tomu je dodnes. Stále to tedy je teritorium Izraele, ale izraelská vláda umožňuje muslimským radním plnou správu tohoto místa, Židé a křesťané zde nemohou vykonávat vedoucí funkce.
Skalní Dóm vždy neměl zlatou kopuli, jako má dnes. Teprve v roce 1988 nechal obnovit zlatou kopuli díky daru 8,2 milionu dolarů jordánský král Hussajn, který prodal jeden z jeho domů v Londýně a nechal pozlatit kopuli zlatými plátky z 80 kilogramů za ty peníze pořízeného zlata.
Až do poloviny 19. století sem byl vstup nemuslimům zakázán, od roku 1967 to umožněno bylo, ale nesměli se zde modlit. Po návštěvě Chrámové hory izraelským ministerským předsedou Arielem Šaronem roku 2000, což bylo považováno za provokaci, sem byl všem nemuslimům opět vstup zakázán až do roku 2006.
Pak byla oblast znovu otevřena všem, ale nesmí se jednat o pátky, nebo dny muslimských svátků a přístup je pouze v určité hodiny a samozřejmě v patřičném, muslimské víře odpovídajícím oblečení. Je možné, že časem se situace zase změní a bude platit něco jiného...
Externí odkazy:
Barevné foto interiéru: www.witcombe.sbc.edu - odkaz "The Dome of the Rock, Israel"
Další fotka interiéru Skalního dómu
www.cs.wikipedia.org - odkazy "Chrámová hora, Skalní dóm"
Stránka G 092 .......... Na začátek této stránky .......... Stránka G 094