Geologická stezka zajímavostí G 096.
Sponzorem stezky je (třeba právě Vy)
Patronem stezky je (viz soutěž)
Hledáme sponzora této stezky, viz odkaz zde nahoře.
Bezpečnostní a další důležité informace o tomto webu.
Na této "Geostezce" najdete minerály, různé "kameny", skály a vše, co s mineralogií a geologií souvisí, všelijaké zajímavosti + posvátná a mystická místa, trošku ezoteriky, atd.
Nickamínek, „mléko Panny Marie“, moonmilk, Mondmilch
Německé synonymum pro "nickamínek" je Mondmilch, Angličani mu říkají moonmilk
(obojí znamená "měsíční mléko", Slováci šli nejdál, ti zavedli název nejvíce odpovídající skutečnosti,
plastický sinter. O co vlastně jde?
Přečtěte si nejdříve povídání o jeskynních perlách
a potom se sem vraťte.
Nickamínek je z palety přírodních výtvorů v jeskynních nejméně atraktivní, tvoří měkké povlaky a shluky kašovité, až tvarohovité hmoty vápnitého sintru bílé barvy. Tak jako u jeskynních perel, tak u tvorby nickamínku závisí na spoustě vnějších vlivů: vstupují tam podmínky a děje povahy chemické, fyzikální i biologické.
Mikroskopicky jde o dlouhé tenké jehličkovité agregáty kalcitu, obtáčející se kolem organických vláken (tzv. filamentů), obsažených v této dobře rozpustné formě uhličitanu vápenatého, ale jeho důležitou součástí jsou zřejmě i některé mikroorganizmy, případně také plísně či houby, u kterých se předpokládá, že jsou dokonce důležitým činitelem při jeho vzniku.
Nickamínek také může být tvořen jen maličkými zrníčky kalcitu, ale jestli za daných podmínek vznikne nickamínek, nebo pevný sintrový krápník, to je stále pro odborníky záhadou.
Již od pradávna jsou uváděny léčivé účinky obou těchto forem. O ozdravném účinku mletých krápníků se zmiňují již staré čínské lékopisy, o nickamínku se první zmínky objevily cca v 16. století, a to ve spisech jáchymovského lékaře Georgia Agricoly, později nazývaného otcem mineralogie, nebo je zmiňován v cestopise známého středověkého cestovatele Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.
Vyhledávanou a žádanou lékařskou substancí se stal za renesance, a to pod názvem lac lunae (měsíční mléko), využívané zevně pro hojení ran, nebo užíván vnitřně k utišení projevů některých vnitřních chorob, ale oblíben byl zejména pro jeho blahodárné účinky při léčení ženských chorob, při poruchách laktace apod.
Existují desítky jeho lidových názvů, ale již po staletí kraluje jeho nejčastější pojmenování „mléko Panny Marie“, a to právě pro jeho všemi uznávanou pomoc kojícím matkám. Traduje se, že název byl inspirován událostmi v tzv. Mléčné jeskyni v Izraelském městě Betlémě.
Pověst praví, že se v této jeskyni ukrývala Panna Maria, kojící malého Ježíše, aby ho ochránila před zlobou krále Heroda. Při kojení jí pak ukáplo pár kapek mléka na zem, kde zkameněly. Na základě této pověsti pak místní ženy „Mléko Panny Marie“, alias "nickamínek", začaly ze stěn seškrabávat a užívat jako lék, zejména při nedostatečné, nebo žádné, tvorbě mléka, ale také při řadě dalších, většinou "ženských" potížích.
Vzhledem k jeho vzácnosti se ani moc nelze divit, že se také dostal do věhlasné sbírky Karla IV, vášnivého sběratele všelikých "svátostí", jako byly ostatky světců, dva trny z Kristovy koruny a pod. relikvie, i když známější asi spíše budou jeho české korunovační klenoty
Není jasné, proč „mléko Panny Marie“ do své sbírky zařadil, zda jako svatý předmět, nebo jako vzácný léčebný prostředek, ale každopádně prý jde o dehydrovaný "nickamínek".
Vzhledem k vzácnému výskytu nickamínku byl u nás v Čechách "ranhojiči" většinou nahrazován mletými krápníky, jako tomu bylo v bývalém benediktýnském klášteře v místě, zvaném Sv. Jan pod Skalou. Zdejší mniši mleli krápníky z nedaleké jeskyně, nazvané podle bohaté krápníkové výzdoby Stydlé vody (neboli vody zamrzlé, ztuhlé).
K návštěvníkům této jeskyně patřil dokonce osobní lékař císaře Rudolfa II., jménem Guarinonimus, který byl autorem jednoho z prvních vědeckých popisů jeskyních prostor v Čechách. Bohužel, vzala za své při průmyslové těžbě vápence cca v polovině 20. století.
Nickamínek zaujal, kromě již zmíněného Agricoly, také E.F. Bruckmanna, německého cestovatele a lékaře z Braunschweigu, který po své návštěvě slovenského Liptova roku 1724 v dopise popsal a následně v r. 1739 zveřejnil své poznatky o krápnících v Dračí Demänovské jeskyni. „Nickamínek“, pojmenoval „nihilum album“ = bílé nic, objasňuje zde jeho vznik, ale nesprávně ho označuje jako základ budoucí tvorby pevných krápníků.
Externí odkazy:
Zdroj úvodní fotografie a textu: www.hofmann.estranky.cz
Zdroj textu a další informace:
www.vesmir.cz
>>> Václav Cílek, článek "Mléko Panny Marie,
publikováno v časopise Vesmír 75, str. 672, 1996/12
Stránka G 095 .......... Na začátek této stránky .......... Stránka G 097