Geologická stezka zajímavostí G 070.
Sponzorem stezky je (třeba právě Vy)
Patronem stezky je (viz soutěž)
Hledáme sponzora této stezky, viz odkaz zde nahoře.
Bezpečnostní a další důležité informace o tomto webu.
Na této "Geostezce" najdete minerály, různé "kameny", skály a vše, co s mineralogií a geologií souvisí, všelijaké zajímavosti + posvátná a mystická místa, trošku ezoteriky, atd.
Stromatolity, onkolity, jaspility
Úvodní obrázek ukazuje, jak vypadají stromatolity v současnosti, jedná se o známý pohled na jedno z mála dosud žijících seskupení stromatolitů v Shark Bay v Austrálii (= Žraločí zátoka). Mělké vlažné moře, dvakrát slanější, než normální mořská voda a pravidelný odliv, to jsou pro ně ideální podmínky. Jinak se o nich spíše hovoří již jen jako o zkamenělinách.
Žraločí zátoka leží na nejzápadnějším místě Austrálie, asi 650 kilometrů na sever od města Perth a ačkoliv jde o zcela vyprahlou a pustou krajinu, byla přesto v roce 1991 zařazena na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Má to důvod.
Najdete zde život hlavně ve vodě: nekonečné louky mořské trávy, delfíni, asi deset druhů žraloků, želvy, ale i jiní zdejší tvorové a v nejjižnějším výběžku této zátoky je laguna Hamelin Pool, kde je možné v mělké vodě a kolem břehu obdivovat něco ještě úžasnějšího, a to velké šedivé kamenné bochníky... Obdivovat jen nějaké šedivé kameny?
Wikipedia uvádí: "Stromatolit (z řeckého strôma - vrstva, a lithos - kámen) je hlízovitá vápnitá biogenní usazenina bochníkovitého až polokulovitého tvaru. Je tvořena povlaky kalu bohatého na vápník, který se vysrážel, nebo jinak dostal na povrch porostů sinic, nebo bakterií v bezkyslíkatém (nebo málo kyslíkatém) prostředí v mělkých oblastech moří."
Tyto odolné organismy produkují lepkavý sliz, který se mísí s minerály získanými z mořské vody a výsledkem pak je cementová hmota, kterou sinice vrstvu po vrstvě přidávají ke své stavbě. Tento proces je velmi pomalý, takže, než stromatolit dosáhne výšky asi 30 centimetrů, trvá to téměř tisíc let. Na každém čtverečním metru obvykle žijí tři miliardy sinic (plus mínus 10 ☺).
Pár slov úvodem - O počátku vývoje Země
Představte si Zemi ve fázi, kdy již tvořila kouli taveniny (kterou dnes nazýváme magma), na které se zrovna teďka začala vytvářet pevnější vrstva, tvořená z hornin (dnes nazývané zemské (lithosférické) desky). Tož jak, daří se Vám ta představa?
Tak popojedeme. Tyto desky pak sice postupně pokryly podstatnou část Země různě velikými prapevninami, obklopenými praoceány, ale stále ještě nebyla pro život v jakékoliv podobě vhodná ani po následující miliony let, takže tu svoji představu trošku popožeňte...
Kdo potřebuje, zde je malá pomůcka:
Vznik Země, sopečná činnost, tvorba minerálů a všelijakých "kamenů".
.
V atmosféře převládal metan, amoniak a vodní páry, do Země se trefovala spousta meteoritů a planetek, ty způsobovaly odpařování vody a ta, co v pramořích zbyla, byla do značné hloubky ozařována ultrafialovým zářením, k tomu teplota vzduchu cca 80°C... Brrr. Nic moc. A Země postupně chladla dál...
Zpočátku se tedy na Zemi mohli objevit jen mikroorganismy, libující si v extrémních podmínkách, které zde vládly, přičemž výsledkem jejich metabolizmu pak bylo jen další a další obohacování atmosféry o metan. Taková forma života žije dosud, v podobně extrémním prostředí si doslova libuje, takže proč by tu nemohla být i tehdy.
Otázkou do pranice (nejen) mezi vědci ale je, odkud se první stopy života vzaly, zda první bylo vejce, nebo slepice, nebo "to" přilétlo někde z Vesmíru, nebo jde o dílo Boží...
První organismy tedy musely být jen jednoduché bakterie, pak se ale "něco" stalo a objevili se mikroorganismy, nejčastěji sinice, které začaly k životu využívat fotosyntézu, což znamenalo, že pro veškeré své životní pochody využívaly sluneční energii a výsledkem toho byla produkce kyslíku.
Ten ale byl z počátku spotřebováván jen na různé oxidační pochody, především oxidaci železa a nebyl ještě nikdo, kdo by ho využíval i k dýchání a životu vůbec. A bakterie ve skafandru, to je věru velmi odvážná a bujná představa i pro moji, skoro bezbřehou, fantazii.
Při fotosyntéze vznikají ze všude okolo přítomného oxidu uhličitého a vody uhlovodíky, odpadním produktem pak je uvolňovaný kyslík, což pro dosud existující mikroorganismy, závislé na metanu, jistě představovalo zpočátku velikou komplikaci, později až život ohrožující nebezpečí (vidíte, tak dopadají všichni "závisláci" ☺).
Sinice pak měly pro svůj další život hotové Eldorádo: Slunce jako zdroj trvalé energie a navíc kyslíkem, uvolňovaným svým metabolizmem, současně likvidovaly všechny konkurenty, takže postupně trvale obsadily mělké teplé pobřežní vody a fotosyntéza se stala jedním z nejdůležitějších faktorů pro vývoj dalšího života na Zemi.
Fosílie stromatolitů tedy vlastně představují tenké zkamenělé povlaky, až vrstvy biogenního vápníku, tvořící bochánkovité útvary. Jejich usazování probíhalo po velmi dlouhou dobu, trvající až miliony let a jejich stáří je většinou odhadováno na cca 3 miliardy let. V této době prý mohla být teplota vzduchu už jen cca 40°C...
Stromatolit
Nyní maličko odbočím - Země chladla a chladla, až cca před 2,3 miliardami let a pak ještě jednou před cca 650 miliony let celá planeta zcela zmrzla a proměnila se v obrovskou ledovou kouli a přesto život zcela nevymřel, nějaký ten mikroorganismus se kdesi v hlubinách oceánu, snad u hlubokomořských vývěrů horké vody, zašil a přežil, pak zase vykouklo Sluníčko a život na Zemi opět nastartoval...
Nejstarší nalezené stromatolity ovšem pamatují události před skoro 3,5 miliardou let, takže jde o pořádné geologické kmety (navíc 2x přemrzlé ☺), když uvážíme, že stáří Země je odhadováno na cca 4,5 miliardy let.
Stromatolity vytváří i několik metrů silné vrstvy, pokud event. tvoří v sedimentu jednotlivé hlízky, tak se nazývají onkolity, které jsou stromatolitům podobné, ale jsou drobnější, mohou být i jen mikroslopické, pokud narostlé vrstvy řas dosáhnou velikosti 10 až 20 cm, nazývají se onkoidy. Za účasti bakterií a sinic vznikaly také jaspility.
Onkolit
Jaspilit
Uvolňování kyslíku do atmosféry ale způsobovalo také to, že v mořích již obsažený kyslík reagoval s (ve vodě obsaženým) železem (a současně bylo již nežádoucí okysličené železo vylučováno ze stromatolitů), díky čemuž pak také vznikla některá současná sedimentární ložiska železných rud, které tvořil nejčastěji minerál krevel, anýbrž hematit.
V našich českých končinách tomu tak bylo například v oblasti Barrandienu, viz ukázka povlaku hematitu na kusu "slepence" z nějaké prehistorické pláže na následujícím obrázku, nálezce přesnou lokalitu tají. Více info a obrázky jsou zde: www.gemsmarik.com
Zkamenělé stromatolity se dají najít i ve Štítově u Rokycan (ukázka vrstvy modré barvy zde dole, přičemž modré, až modrozelené barvivo bývá ve stromatolitech skutečně obsaženo), ale ty prokřemenělé z Barrandienu jsou asi nejhezčí a navíc, to není u stromatolitů vůbec až tak běžná věc.
Uvolňování kyslíku do atmosféry pokračovalo dál a před začátkem prvohor (více než před 550 miliony let) ho bylo jedno procento dnešní koncentrace (= cca 21%, jestli se nepletu). To ovšem již stačilo k tomu, aby se ultrafialové záření dostalo jen několik milimetrů pod vodní hladinu, načež živočichové si konečně mohli vytvářet také pevné schránky a kostry, právě takové, které dnes nalézáme jako zkameněliny.
Na počátku prvohor, v kambriu (před 544 miliony let), se dokonce objevují v tak velkém množství, že geologové tomu říkají „kambrická exploze“. Objevují se zejména velcí oblíbenci sběratelů trilobiti, ale vše živé je stále raději schováno pod pláštíkem hladin oceánů a první suchozemské rostliny se objevily až v siluru. A vůbec, tady si to dočtěte sami, koho to zajímá: kareldrabek.blog.idnes.cz
Zkamenělí stromatoliti se nalézají i na Madagaskaru, v podobě zvané Kambaba Jasper, případně Kabamba Jasper. V podstatě to je ojedinělý stromatolitový jaspis, což znamená, že to je mikrokrystalická odrůda křemene, obsahující "zkamenělé" řasy.
Zdroj informací a obrázku (+ spousta dalších fotek): www.spiritrockshop.com
V současné době není celkem problém nějaký ten stromatolit na dobré mineralogické burze sehnat, nejčastěji v podobě tromlovaných (tamblovaných) valounků, nebo plátků s vyleštěnými plochami, aby vynikly jejich kresby á la jaspis, případně různě "mourované" obrazce, jako ty zde dole.
Víte, co je CAREX? Jedná se o projekt sedmého rámcového programu Evropské grantové agentury, který si klade za cíl koordinaci výzkumu života v extrémním prostředí v zemích EU. Objektem zájmu jsou mikroorganismy, rostliny i zvířata ve všech typech extrémního prostředí, především v hlubokomořských, polárních-vysokohorských oblastech apod.
Čeští vědci mají pod palcem zejména výzkum polárních a vysokohorských oblastí, např. sledování Zeleného jezera se společenstvem sinic a řas, které vytvářejí stromatolity na ostrově James Ross v Antarktidě, kde se nachází česká vědecká antarktická stanice J. G. Mendel. Více informací zde: www.ibot.cas.cz
Externí odkazy:
Úvodní obrázek a zdroj textu: cs.wikipedia.org ; obrázek stromatolitu ze Štítova: www.a.cz
Další info: www.osel.cz > články "Geny jež změnily Zemi" a "Nejstarší fosilie z dob před posledním globálním zaledněním" + www.geology.cz + o žraločí zátoce: www.turistika.cz
Zdroj obrázků stromatolitu, onkolitu a jaspilitu (polsky): kpib.wnoz.us.edu.pl
Zdroj obrázku tromlovaných stromatolitů (dánsky): www.stenguiden.dk
Stránka G 069 .......... Na začátek této stránky .......... Stránka G 071