Skály a skaliska SZ 002

Sponzorem stezky je (třeba právě Vy)

Patronem stezky je (viz soutěž)

Bezpečnostní a další důležité informace o webu Mineralogického klubu.

Hledáme sponzora této stezky, viz odkaz nahoře.

Naše webová Geostezka je sice strmá a klikatá, ale zvládne ji každý. Spatříte na ni ledacos, ale kámen, kamení, nebo skála se objeví často.
Začátek "Geologické stezky zajímavostí"
(úvod, informace, soutěž, seznam hlavních zastávek)
Speciální zastávka na naší malé Geostezce, nazvaná Skály a skaliska - zahraniční - seznam zastávek.

---

Kamenné "slunce", Maroko

Kamenné "slunce" ve skále, rozpálené opravdovým sluncem marockým. Nádhera. Ukázka má průměr cca půl metru. Jak takový zajímavý geologický jev vzniká? Dočkejte času...

Také v Čechách pár takových "sluníček" máme. V r. 1953 bylo vyhlášeno u Hnojnic, v okrese Louny, chráněné území o rozloze cca 0,8 hektaru. V celé střední Evropě neexistuje podobná ukázka výsledků sopečné činnosti z doby před cca 20 miliony let, a tedy z období třetihor. Tento zajímavý úkaz objevil v Českém středohoří geolog doktor Malkovský.

Pahorek, je nyní už jen částí kruhovitého valu, ve kterém byl v době ne tak dávné otevřen lom pro kamenivo, určené ke zpevňování cest, jakož i pro výrobu cihel. Prohlídka netrvá dlouho, není potřeba si s sebou brát ani svačinu...

Původně vzniknul při vulkanické explozi, kdy do okolí byl vyvrhnut žhavý sopečný popel a úlomky chladnější vápnité usazeniny křídového útvaru, jakéhosi jílu, který zde před erupcí tvořil celistvou vrstvu, ale tato vrstva byla právě tlakem sopečných plynů proražena a rozmetána spolu s popelem.

Vzniklo při tom trychtýřovité sopečné hrdlo (aniž by z něj ale vytekla žhavá láva), do kterého směs popela a úlomků zase napadaly zpět. Tím, že úlomky tohoto hnědého jílu byly chladnější, než stěny sopečného hrdla, se staly centry následného tuhnutí této směsi a místem vzniku paprsčitě uspořádaných puklin.

Oranžová hornina, označovaná někdy za slínovec, mi je, jako laikovi, samozřejmě španělskou vesnicí, a tak mi nezbývá než věřit, že to je pravda. Ta naše hornina česká, středisková ☺, je dosti zvětralá, ta zahraniční "slunce" marocká, i přes existující velké teplotní rozdíly mezi nocí a dnem, byla v době mojí návštěvy mnohem zachovalejší.

Od r. 1992 je lom u Hnojnic národní přírodní památka, která je sice volně přístupná, a proto bez ostrahy, (dokonce tedy i bez pokladny), ale určitě víte, jak se na chráněném nalezišti chovat, i když na Vás nikdo zrovna nekouká...

Pokud máte zájem, tak asi tři km odsud najdete obci Třebívlice, jejíž okolí proslavily nálezy pyropů, neboli "čekých granátů". V koncentrátu tzv. těžkých minerálů, neboli v „zadním kaménku“, ze kterého se oddělí pyropy, pak lze najít třeba i minerál spinel a občas také diamant... Takže, oči na šťopkách, naděje umírá poslední.

Rozšiřte svoje obzory: jak česká kamenná "slunce" vypadají.

Koukněte, co se ví o kamenných "sluncích" zde.

Stránka SZ 001 .......... Na začátek této stránky .......... Stránka SZ 003