Geologická stezka zajímavostí G 012.
Sponzorem stezky je (třeba právě Vy)
Patronem stezky je (viz soutěž)
Hledáme sponzora této stezky, viz odkaz zde nahoře.
Bezpečnostní a další důležité informace o tomto webu.
Na této "Geostezce" najdete minerály, různé "kameny", skály a vše, co s mineralogií a geologií souvisí, všelijaké zajímavosti + posvátná a mystická místa, trošku ezoteriky, atd.
Kamenné sarkofágy
Sarkofág faraona Thutmose III. z Údolí králů v Egyptě, z načervenalého křemence.
Pojem sarkofag (sarcofagus, z řečtiny sarx = „maso“ a fagein = „požírat, pojídat, stravovat“; latinsky to znamená rakev, nebo sarkofág), nebo také sarkofagos lithos („kameny požírající maso“), má zvláštní historii...
Podle českého geologa, pedagoga i publicisty Jana Krejčího byly ve starověku vyráběny kamenné schránky na těla nebožtíků z kamene, nazvaného sarkofág, těženého u Assosu v Troadě, na jz. Malé Asie, který prý měl tu zvláštní vlastnost, že nebožtíci do nich uloženi, byly během cca 40 dní rozloženi a "stráveni"...
...alespoň se o tom zmiňuje J. Krejčí ve svém mineralogickém vyjádření na kameny, uvedené ve spisu Lapidář "Rukopisu vodňanského", o které ho požádal známý kronikář Václav Hanka. V r. 1859 toto jeho vyjádření vyšlo v časopise Živa. Jsou zde podána vysvětlení ke všem 66 "kamenům", v Lapidáři uvedeným, a to právě ve světle nejnovějších vědeckých znalostí a vědomostí, protože Lapidář tyto kameny popisoval spíše po jejich stránce léčebné a esoterické.
Báje? Pověry? O tomto nalezišti se zmiňovali jak Theofrastus a Plinius, tak v 5. století př. n. l. i starověký řecký historik Hérodotos. Tento kámen nebyl přesně určen, má se za to, že to mohla být některá z hornin, nyní nazývaných porfyr, nebo kamenečná břidlice, nebo také mramor.
Zde je pár hypotéz, relativně možných a tento "zázrak" objasňujících: kamenečná břidlice sama o sobě by mohla těla rozkládat, protože se z ní uvolňuje kyselina sírová, podobně, jako když pyrit položíte na nový lakovaný nábytek, tak po čase zjistíte, že v něm je vyžraný flek.
Pokud jde o porfyr a mramor, tak nebožtíci v nich bývaly obloženi deskami z páleného vápence, který se brzy rozložil a z nebožtíka mohl odebírat vodu, kyslík i uhlík, což mohlo rozklad těla značně urychlit... A je po zázraku.
Sarkofágy byly zpočátku jednoduchého obdélníkovitého tvaru, později se začaly upravovat do tvaru zaobleného, který zhruba kopíroval obrys v nich uložených mumií. Ve starověkém Egyptě byla jako sarcofág označována vnější ochranná schránka, která v sobě obsahovala rakví několik, v té nejmenší pak byla mumie faraona, nebo jiného vysokého hodnostáře.
Postupem času se potom stalo zvykem do kamene vytesat i tvář mrtvého, po stranách sarkofág vyzdobit magickými symboly, jakož i různými ornamenty, či hieroglyfy. Některé byly vyrobené tak, aby stály nad úrovní země, jako součást hrobové výzdoby, jiné se nacházely pod úrovní terénu, nebo byly umístěny v kryptách.
Jako příklad lze uvést, co nám k tématu nabídne třeba světoznámá lokalita egyptských vykopávek, kterou je bezesporu Gíza, současné předměstí Káhiry. V Cheopsově (Chufuově) Velké pyramidě se v pohřební komoře např. nachází sarkofág z jednoho kusu červené žuly. Je prázdný, bez víka a kus je ho dokonce uražen, tedy teoreticky žádná sláva, ale prakticky se jedná o jedno z nejnavštěvovanějších míst v Egyptě... Proč?
Kolem pohřební komory tohoto faraona panují dodnes určité nejasnosti, až záhady, jež se vztahují k přístupové chodbě, která do té komory vede, protože chodba je menších rozměrů, než je velikost sarkofágu. Od 19. století se o tomto tématu spekulovalo, ale dodnes bez valného racionálního výsledku. Nejlogičtější se jeví, že nejdříve tam byl umístěn sarkofág a teprve nad ním se vybudovala samotná komora a zbytek pyramidy.
Takže teď do toho ještě přidáme trošku mystiky, co? Všechna místa, kde se pyramidy nacházejí, jsou totiž často kromě vědci pečlivě prozkoumávána také různými senzibily a mágy, kteří v nich objevují nejedny senzační, ba až přímo neuvěřitelné souvislosti a vztahy, počínaje od zakódované vzájemné pozice planet a hvězdných systémů, až po shodnost vibrací s čakrami, ale i celého lidského organismu apod.
Každý kámen uvnitř Velké pyramidy je prý např. naladěn na specifickou frekvenci nebo tón, přičemž právě sarkofág v centru Velké pyramidy vibruje na frekvenci tlukotu lidského srdce...
Nedovedu popsat proč, ale strávil jsem v této pohřební komoře snad půl hodiny, což je vzhledem k její velikosti a strohosti vybavení velice podivné a možná by to trošku nahrávalo všem těm teoriím ezoterictějšího rázu. Pro tento čin zkrátka nemám vysvětlení, ale prostě se mi tam chtělo být co nejdéle, ačkoliv všude okolo byla spousta lákadel jiných...
Při její návštěvě jsem také byl svědkem jedné velice neobvyklé události, která se mi hluboko vryla do paměti: jeden "turista inteligent" si do sarkofágu vlezl a stalo se něco zcela neuvěřitelného, anglicky ho seřval asi sám duch faraona... ☺. Je ale možné, že tam mají zavedenou kameru a nějaký reproduktor...
Tak se zase vrátíme na zem...
Co třeba nabídne Sakkára, což je další významné egyptské archeologické místo, 30 km východně od Káhiry? Nejznámější, pokud jde o historickou hodnotu, je bezesporu Džoserova pyramida (viz foto). Byla postavena okolo r. 2650 př.n.l., v době 3.dynastie, je vysoká 62,5 metru a tvoří ji šest stupňů tehdy skoro nepoužívaného stavebního materiálu, to jest kamene. Tato pyramida se víceméně stala první velkou kamennou stavbou na světě...
Jistě, to je pozoruhodný fakt, ale nás nyní bude více zajímat něco, co možná nemá takový věhlas u široké veřejnosti, ale jde o věc, která zde za zmínku určitě stojí: nedaleko této Džoserovy pyramidy, v poušti západně od dřívějšího sídelního místa Mennoferu (Memfidy), což bylo zhruba tři tisíce let jedno z nejdůležitějších egyptských center, se dochovala svatyně posvátných Apisových býků (tzv. serapeum), která je navíc veřejnosti přístupná.
Ve zdejší hrobce, objevené r. 1851, v 360 m dlouhé a 8 m vysoké chodbě, jsou po obou stranách komorové hroby, které obsahují skoro tři desítky mohutných, okolo 65 tun vážících sarkofágů, přičemž každý z nich byl vytesán z jediného kusu žuly, která sem musela být dovezena z cca 1000 km vzdáleného Asuánu. Archeologický výzkum odhalil, že tato hrobka svému účelu sloužila dlouhých 1400 let. Užasné, co? A našlo by se toho i mnohem více, ale jako příklady to jistě stačí.
Zdroj obrázku sarkofágu a
další zajímavosti (nejen) o hrobce faraona Thutmose III.
Zdroj textu: Wikipedie - licence
CC-BY-SA
Časopis NM; 1983; Karel Tuček; O kamenech prvního českého Lapidáře; str. 56
Stránka G 011 .......... Na začátek této stránky .......... Stránka G 013